můj příběh

Jsem člověk bez sebemenší touhy po medializaci a prezentaci, proto bych nikdy nevěřil, že budu donucen k takovému kroku, jako je vytvořit vlastní webový portál. Všichni jsme přesvědčeni, že žijeme v demokratické zemi, kde se každý může dovolat svých práv a svobod. Do roku 2014 jsem tomu věřil také. Nyní jsem v pochybnostech, ale stále věřím ve spravedlnost...

Když jsem se v roce 1988 vyučil kuchařem a začal provozovat svou hospodu, obdržel jsem nabídkuk umístění hracího automatu. V té době byla cena velmi vysoká, avšak avizované budoucí výsledky zněly perfektně. Každý se v této době snažil podnikat, automaty u nás byly novinkou, takže jsem do toho šel i přes všechna rizika. Ale risk se podařil. A tak jsem se rozhodl takových automatů pořídit více. Potřeboval jsem ale společníka, protože sám bych to nezvládl. A jeden se našel. Tehdy jsem však nevěděl, že je to chyba. Já jsem byl tou hlavní výkonnou složkou, on si převážně užíval. Nějakou dobu nám to fungovalo, ale nakonec přece jen nastal čas, aby se naše cesty rozpojily. Domluvili jsme se, že mu společnost vyplatí jeho podíl. A jednalo se o neskutečně vysokou částku. Podepsaly se dokumenty, ve kterých se společnost zavázala hradit podíl ve splátkách, kdy poslední splátka měla být uhrazena do 30. 8. 2020.

Stát však proti hazardu tvrdě zakročil, loterijní zákon vystřídal mnohem přísnější, zákon o hazardních hrách, zvýšily se daňové povinnosti a tato oblast nebyla zdaleka tolik výdělečná. Můj bývalý společník, který se v této oblasti velmi dobře orientoval, si uvědomoval, že společnost nebude schopna do budoucna dostát svému závazku a on tedy nedostane odstupné v několika milionové výši. Musel jednat. A tady začíná jeho motiv.

Aby dosáhl svého cíle, byl jsem unesen do jeho domu a pod pohrůžkou ublížení na zdraví mém i mé rodiny, mě přinutil podepsat listiny, tzv. dodatky, na základě kterých jsem já, jako fyzická osoba ručil za dluh, který vůči bývalému společníkovi měla dříve naše společnost. A taky se tím zkrátila doba splatnosti dluhu.

Nenechal jsem to tak a podal jsem trestní oznámení na něj a jeho manželku a další osoby, které mě unesly. Orgánům činným v trestním řízení jsem byl nápomocen, jak to šlo. Ani jsem se nenadál a byl jsem informován o možnosti prostudovat trestní spis a následovala informace, že státní zástupce podal obžalobu. 

Byl jsem policií ujištěn, že důkazní situace je silná, že více z mé strany není potřeba. 

Soudní turnaj

První jednání u Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, dopadlo dobře. Předseda trestního senátu uzavřel, že obžalovaní jsou vinni. Můj bývalý společník, v roli obžalovaného, byl odsouzen na 8 let, jeho žena na 5 let. Asi jako jediný věnoval Krajský soud velkou pozornost odposlechům, které byly k dispozici a ze kterých je zjevné, jak se obžalovaní domlouvali na výpovědích, jak pozměňovali důležité skutečnosti, jak se domlouvali na ničení některých důkazů, jaké nadstandardní vztahy s policii měl obžalovaný , jak je zřejmé, že dodatků, mnou údajně dobrovolně podepsaného během onoho únosu, bylo vyhotoveno několik a každý v jinou dobu, že z odposlechů je zřejmé, že jsem jako poškozený dopis nevyhotovil a nezaslal apod. Více k tomu zde

Soud prvního stupně se pak zabýval velice detailně i motivem obžalovaných, zabýval se také námitkami obhajoby ohledně absence výraznějších zranění u mě, a to především v oblasti krku a dalšími podstatnými detaily. Více k tomu zde

Toto rozhodnutí pak Vrchní soud v Olomouci, jako odvolací, vrátil soudu prvního stupně. Odvolací soud byl toho názoru, že prozatím skutečně nebylo dosaženo jistoty, že se odvolatelé dopustili jednání, které jim je kladeno za vinu podanou obžalobou a že je potřebné věc znovu posoudit ze všech hledisek, a to po doplněném dokazování před soudem I. stupně. Vrchní soud v Olomouci následně přikázal nalézacímu soudu v dalším řízení provést následující rozsáhlé dokazování, které bylo v podstatě převzato z návrhů obhajoby. Více k tomu zde

Krajský soud se tedy věcí opět zabýval a po doplnění dokazování v intencích vrchního soudu podle názoru nalézacího soudu zkonstatoval, že důkazní situace je shodná či obdobná a rovněž závěry nalézací soudu jsou shodné či obdobné. Více k tomu zde

Následovalo opět další postoupení Vrchnímu soudu v Olomouci, a opět jej odvolací soud vrátil zpět soudu prvého stupně. V odůvodnění lze v podstatě shrnout, že pokud v předchozím rozhodnutí vrchní soud převzal argumentaci obhajoby, tak nyní za užití klávesových zkratek ctrl+c a ctrl+v převzal veškerá tvrzení obhajoby.. Závěrem pak uvedl, že Vrchní soud nadále zastává názor, že prozatím nebylo dosaženo jistoty, že se odvolatelé dopustili jednání, které jim je kladeno za vinu podanou obžalobou, a že je potřebné věc znovu posoudit ze všech hledisek, a to po doplněném dokazování před soudem I. stupně a opět zadal další úkoly pro soud prvého stupně.

Takže řízení je opět u Krajského soudu, ale tentokrát soud zprošťuje obžalované. Krajský soud v podstatě nepochopil, proč ho Vrchní soud tlačí do rozhodnutí, když si to může rozhodnout sám. A i přesto, že se závěrem Vrchního soudu nesouhlasil, rozhodl tak, jak mu Vrchní soud předestřel. Protože Krajský soud musí ten Vrchní poslouchat. Více k tomu zde

Kde je moje místo poškozeného?

Někde vzadu. Skrčený v koutě bez možnosti hájení svých práv. Pokud mi chce někdo vyčítat mé začátky s hazardem, tak k tomu můžu říct jen to, že každý nějak začínal. Od roku 2012 jsem hazard přenechal jiným a k dnešnímu dni se mi podařilo vybudovat úspěšnou společnost, která se nadále rozrůstá, řádně platí daně a dává práci hodně lidem ze Zlínského kraje a okolí.

Svou obhajobu postavili poškození na posudcích. Na svých posudcích, které si nechali vypracovat ve svůj prospěch. Po tomto soudním turnaji se tedy ptám - kde jsou má práva poškozeného v trestním řízení? Jak je možné, že mě obžalovaní mohou očerňovat, mohou si předkládat posudky ve svůj prospěch a nikdo se nezaobírá skutečností, že nejsou přesné, jsou úplně zkreslené a když tedy s tím chci dělat něco já, tak je mi to znemožněno? Kdo dohlíží na to, že státní zástupce neplní svou funkci, protože on měl být ten první, který má tvrzení obhajoby ověřovat a nejen přejímat. A když už ví o těchto nesrovnalostech, tak to má být on, pokud to mně z pozice poškozeného nenáleží, který má požadovat, aby byly tyto rozpory odstraněny. Ale to se v mém případě nestalo – i když státní zástupce o všech nesrovnalostech věděl – Více k tomu zde – jen tam stál a bez jakékoliv snahy si vyslechl rozhodnutí soudu. Já jsem vyšel z celého řízení jako nevěrohodný – protože posudky obhajoby byly postaveny na nejvyšší důkazní úroveň, dokonce i nad odposlechy.