Citace z Rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 3. 2018 bod 167: "Za velmi důležitý důkaz svědčící o údajné nevěrohodnosti poškozeného obhajoba považovala absenci výraznějších zranění u poškozeného, a to především v oblasti krku, přičemž poukazovala na vypracované znalecké posudky, které nechala ve věci vyhotovit. Rovněž zmocněnec poškozeného ve věci nechal vyhotovit znalecký posudek, kde znalec dospěl ke zcela odlišným závěrům. Z důvodu jednoznačnosti okolností tzv. dopisu poškozeného soud ve věci nenechal vyhotovit revizní znalecký posudek, protože tuto skutečnost považuje za nedůležitou, s ohledem na jasnost důkazní situace. Nalézací soud přesto považuje za nutné zdůraznit jednu zásadní skutečnost: v rámci násilného jednám vůči poškozenému pachatelé poškozeného v žádném případě neměli zranit, protože poškozený měl následně podepisovat pro obžalovaného █████████ velmi důležité doklady. Lze předpokládat, že násilné jednání ze strany pachatelů mělo býti vedeno takovou intenzitou, aby na těle poškozeného zanechalo co nejmenší stopy s ohledem na případné možné trestní oznámení poškozeného. Samotný poškozený sice hovoří o škrcení pomocí pravděpodobně drátu s úchytkou, ale samotný škrtící předmět přesně nedefinuje a je všeobecně známou skutečností, že napadené osoby, ale případně i svědkové, kteří popisují nějakou událost, mohou běžně zkreslovat reálné události, kdy jsou ovlivněni např. úlekem, emoční vypjatostí dané situace, nečekaností dané situace, přičemž v žádném případě nemají v úmyslu uvádět nepravdivé skutečnosti. Tato problematika je velmi často řešena v rámci publikací organizace Bílý kruh bezpečí zabývající se problematikou poškozených v rámci násilné trestné činnosti."