Svědectví výměnou za lepší vlastní osud? Grubnerův případ odhaluje nebezpečnou slabinu české justice
Jedno doznání, žádný přímý důkaz a svědek, kterému v jiné věci hrozilo závažné trestní stíhání. Příběh advokáta Martina Grubnera, jehož soud nepravomocně zprostil obžaloby z přijetí úplatku, otevírá mnohem širší otázku, nakolik lze věřit výpovědi člověka, který může za usvědčení někoho jiného získat mírnější zacházení ve vlastní kauze.
dyž Obvodní soud pro Prahu 1 v červenci 2026 zprostil advokáta Martina Grubnera obžaloby z údajného přijetí úplatku 400 tisíc korun, nebyl to pouze konec jednoho hlavního líčení. Rozsudek odkryl podstatně závažnější problém, než je spor dvou právníků o to, zda byly předány obálky s penězi. Ukázal, jak snadno může vzniknout trestní kauza založená především na výpovědi člověka, jenž má sám důvod získat přízeň policie a státního zastupitelství.
Grubner v rozhovoru s Petrem Dimunem pro INFO.CZ tvrdí, že proti němu nebyl postaven nezávislý svědek vedený potřebou říci pravdu. Podle jeho verze šlo o člověka, kterému v jiné věci hrozilo podstatně závažnější trestní stíhání a který mohl svou výpovědí vylepšit vlastní postavení.
Rozsudek zatím není pravomocný. Státní zástupce se proti němu odvolal. Už nyní je ale případ varováním před mechanismem, v němž se dokazování může proměnit v obchod: ty poskytneš použitelnou výpověď, stát se příznivěji podívá na tvůj vlastní problém.
Přiznání přišlo po dvou a půl letech
Podle obžaloby si měl Grubner v květnu 2021 jako člen kontrolní rady České advokátní komory vyžádat od začínajícího advokáta Phama Viet Doa částku 400 tisíc korun. Za peníze měl ovlivnit výsledek kontroly zaměřené na nakládání s prostředky na advokátním úschovním účtu.
Advokát Grubner obvinění od počátku odmítal. Pham Viet Do naopak tvrdil, že úplatek zaplatil. K jednání se však přiznal až přibližně dva a půl roku po události. Vysvětloval to svědomím, křesťanskou vírou a snahou napravit vlastní hřích.
Právě jeho výpověď se stala ústředním pilířem obžaloby. Existovaly sice nepřímé indicie, například výběry peněz a úvěr, který si Pham vzal, žádný přímý důkaz o předání úplatku ale předložen nebyl. Několik svědků z Grubnerovy kanceláře navíc vypovědělo, že schůzky obou mužů probíhaly standardně a že na nich byli přítomni, přestože podle Phamovy verze měli advokáti jednat o samotě.
Soud proto dospěl k závěru, že pochybnosti o samotném předání peněz nebyly odstraněny. Zprostil obžaloby Grubnera i Phama a připomněl, že za takové důkazní situace musí platit presumpce neviny.
Co svědkovi hrozilo v jiné kauze?
Grubnerova obhajoba začala zkoumat nejen obsah Phamovy výpovědi, ale především její motivaci. Při nahlížení do spisu podle Grubnera narazila na trestní oznámení Finančního analytického úřadu z roku 2022. Týkalo se tří milionů korun vložených v hotovosti na Phamův úschovní účet a podezření souvisejících s původem peněz, legalizací výnosů z trestné činnosti a úvěrovým podvodem.
Při kontrole České advokátní komory měl Pham původ peněz dokládat hypoteční smlouvou. Podle materiálů popsaných serverem INFO.CZ však krátce před kontrolou vznikl dodatek, který původ částky měnil na vlastní hotovostní prostředky klientů. Jeden z klientů měl navíc podle Grubnera policii sdělit, že podpisy na úvěrové smlouvě byly padělané.
Podle INFO.CZ měl Finanční analytický úřad na Phama podat trestní oznámení. Věc byla nejprve během dvanácti dnů odložena, později se však dokumenty dostaly k Národní centrále proti organizovanému zločinu. Pham poté začal vypovídat o údajném úplatku a zhruba pět týdnů po jeho prvním výslechu policie navrhla ukončení jeho vlastní trestní věci s peněžitým trestem 90 tisíc korun.
Právě zde se Grubnerův případ přestává týkat pouze údajné korupce mezi dvěma advokáty. "Důvodem jeho taktického doznání není víra v Boha, ale dohoda s policií," prohlásil Grubner v rozhovoru pro INFO.CZ.
Formální dohoda nemusí existovat
Podle jeho slov to automaticky neznamená, že taková dohoda skutečně existovala nebo že Pham vypovídal nepravdivě. Znamená to ale, že jeho vlastní trestní ohrožení a případné výhody měly být od začátku jedním z hlavních témat dokazování – nikoliv vedlejší poznámkou, kterou lze odsunout stranou.
Největší problém podobných případů spočívá v tom, že výhoda nemusí být zachycena na papíře. Nemusí existovat dokument, v němž se policie zavazuje zastavit stíhání výměnou za konkrétní výpověď. Nemusí být vyslovena ani výslovná nabídka. Člověku zatíženému vlastní trestní věcí může stačit, že pochopí očekávání vyšetřovatelů. Ví, že policie může jeho případ rozvíjet, nebo naopak odložit. Ví, že státní zástupce může zvolit přísnější či mírnější právní kvalifikaci. A ví, že užitečnost pro jiné trestní řízení může ovlivnit způsob, jakým s ním stát následně naloží.
Takový svědek pak není motivován pouze pravdou. Je motivován vlastním přežitím. Jeho výpověď může být pravdivá. Stejně tak ale může být přizpůsobena tomu, co orgány činné v trestním řízení potřebují slyšet. Nebezpečí roste ve chvíli, kdy policie nejprve vytvoří představu o cílové osobě nebo širší kauze a následně hledá člověka, jehož výpověď tuto konstrukci spojí dohromady.
Advokát Grubner tvrdí, že NCOZ neusilovala pouze o jeho odsouzení. Podle jeho interpretace měl být jako člověk spojený s vedením České advokátní komory využit také k vytvoření trestní odpovědnosti samotné komory. Tuto domnělou strategii soud zatím nepotvrdil a policie ji veřejně nekomentovala. Případ ale názorně ukazuje, jak může výpověď jediného člověka otevřít cestu k mnohem širší kriminalizaci.
Riziko zná i Nejvyšší soud
Nejde přitom o problém, který by české soudy neznaly. Nejvyšší soud už dříve upozornil, že výpověď učiněná výměnou za beztrestnost, nestíhatelnost nebo zmírnění trestu může zasáhnout do práva obviněného na spravedlivý proces. Aby byla použitelná, musí být případná dohoda transparentní, obhajoba o ní musí vědět, soud ji musí důkladně přezkoumat a tvrzení takového svědka mají být podpořena dalšími důkazy. Neměla by tedy existovat situace, kdy je člověk odsouzen pouze na základě výpovědi někoho, kdo za ni získává vlastní trestní výhodu.
Také Ústavní soud zdůrazňuje, že hodnocení spolupracujícího obviněného musí být mimořádně pečlivé. Soudy a státní zástupci mají zkoumat jeho osobnost, motivaci ke spolupráci i soulad výpovědi s ostatními důkazy.
Judikatura tedy riziko popisuje velmi přesně. Otázkou je, zda jsou tato pravidla dostatečně dodržována i tam, kde nejde o formálně označeného spolupracujícího obviněného, ale o člověka, který fakticky získává výhodu v jiné kauze.
Právě neformální obchod může být nebezpečnější než dohoda oficiální. Formální spolupráce je totiž alespoň viditelná. Obhajoba o ní ví a může její podmínky napadat. Neformální příslib či očekávání mírnějšího zacházení může zůstat skryté ve spisech, časových souvislostech a rozhodnutích vedených pod jinými čísly jednacími.
Pohodlnější dokazování
Motivovaný svědek nabízí policii a státnímu zastupitelství pohodlnou cestu. Složité finanční vztahy, obchodní operace nebo údajné korupční jednání je často obtížné prokazovat objektivními důkazy. Je třeba analyzovat účetnictví, peněžní toky, komunikaci, dokumenty a výpovědi desítek lidí. Naproti tomu výpověď člověka "zevnitř" dokáže celý příběh jednoduše vysvětlit.
Problém nastává, když se tato výpověď nestane jedním z důkazů, ale náhradou za dokazování. Vyšetřovatelé pak mohou začít ostatní materiály posuzovat nikoliv nezávisle, ale pouze podle toho, zda podporují předem přijatý příběh. Nehodící se okolnosti jsou označeny za nepodstatné, rozpory za drobnosti a motivace svědka za obhajobnou taktiku obviněného.
Vzniká uzavřený kruh: svědek je považován za věrohodného, protože jeho výpověď odpovídá verzi policie, a policejní verze je považována za prokázanou, protože ji potvrdil svědek. Právě tento mechanismus může vést nejen k účelovému stíhání nepohodlných lidí, ale také k obyčejnému profesnímu pohodlí. K pokušení nahradit náročné a nejisté dokazování dohodou s osobou, která má ve vlastní kauze mnoho co ztratit.
Trest přichází dávno před rozsudkem
Advokát Grubner kvůli stíhání přišel o možnost vykonávat advokacii. Jeho jméno bylo veřejně spojeno s korupcí a s případem zmizelých peněz z advokátních úschov. Nepravomocné osvobození přišlo až poté, co profesní, ekonomické a rodinné následky podle jeho slov dosáhly desítek milionů korun. Proto v rozhovoru pro INFO.CZ říká, že "presumpce neviny v Česku neexistuje". A pokud se později ukáže, že obžaloba neunesla důkazní břemeno, ztracená léta, klienti, zdraví ani pověst se automaticky nevrátí.