ZLOČINY BEZE ZBRANÍ 2c
nově v "cenzurované" reedici
BYLO NEBYLO ANEB DLE ROZHODNUTÍ SOUDU NEBYLO
V původním vydání knihy byl zveřejněn také neuvěřitelný příběh podnikatele Pavla Buráně. Příběh, který kvůli naprosto rozdílným rozhodnutím soudů stále a osobně prožívá. Stal se obětí ozbrojeného únosu a vydírání, a přestože od události uběhlo už téměř devět let, k odsouzení viníků nedošlo. Případ se podle krajských soudců nejprve stal a potom – podle vrchních olomouckých soudců – zase nestal.
Příběh Pavla Buráně měl plné právo být součástí knihy Zločiny beze zbraní 2.
Usnesením samosoudce Městského soudu Brno JUDr. Ondřeje Sekvardy, Ph.D., ze dne 29. března 2023, ale bylo vydání knihy v původním – již vytištěném znění – zabráněno.
Rozhodnutí soudu respektujeme a vydáváme tuto CENZUROVANOU verzi, která již neobsahuje původní text příběhu Pavla Buráně o zločincích, kteří mu těžce poznamenali život, ani o obžalovaných, kteří měli za jeho únosem stát a vydírat ho.
Příběh vám, vážení čtenáři, předkládáme v novém znění, v takovém, které (snad) nevyvolá další CENZURNÍ zásah.
Kolektiv autorů
Dále zveřejňujeme cenzurovaný text z "únosu" Pavla Buráně
Pavel Buráň vypráví…
"Vše, co se v knize původně objevilo, zaznělo veřejně i u soudů. Nebylo tam nic, co by nešlo dohledat a ověřit. Zločinci samozřejmě ví o tom, jaké důkazy a svědectví se podařilo shromáždit, a mají hrůzu z toho, že se o jejich činech dozví veřejnost. I když můj příběh musel být v původním znění z této knihy vymazán, existuje řada způsobů, jak se všechna fakta včetně jmen dozvědět. Vyprávím o nich, vše zveřejňuji na svém webu www.pavelburan.cz i v profilech na sociálních sítích Facebook a Instagram, případně na mém kanálu YouTube".
O mém příběhu bez obalu informují investigativní novináři i zpravodajská média. Probíral se také na půdě Poslanecké sněmovny, kde můj příběh přednesl JUDr. Jan Rosák, záznam z jeho prezentace mého příběhu je ke zhlédnutí na mých webových stránkách - zde.
Kdo chce, fakta si najde. Stále věřím, že spravedlnost zvítězí, že pachatelé budou za to, co provedli, po zásluze potrestáni."
MŮJ PŘÍBĚH PODRUHÉ PRO TUTO KNÍŽKU A CENZUROVANĚ
Ta otázka stále platí: BYLO, či NEBYLO přepadení a vydírání? Platí již devět let. Ničí mi nejen to, co jsem dokázal za svou podnikatelskou kariéru vybudovat, ale hlavně má krutý, až destruktivní vliv na můj soukromý život, na mou rodinu, na mé blízké.
Podle Krajského ředitelství Policie ČR Zlín BYLO. Důkladné vyšetřování zahrnující výpovědi řady svědků i rekonstrukci celé události podle kriminalistů potvrdilo, že jsem byl 7. října 2014 za použití hrubého násilí přepaden. K trestnému činu došlo na cestě mezi obcemi Prakšice a Drslavice na Uherskohradišťsku. Vyšetřovací spis detailně popisuje jeho průběh i chování jednotlivých aktérů.
V tento den v podvečer jsem se vracel ve svém voze domů, když mě v nepřehledném úseku předjelo a "vybrzdilo" auto, za jehož sklem se rozsvítil nápis STOP POLICIE. Z něj vyskočili tři muži v policejních uniformách, násilím mi vnikli do automobilu, napadli mě a zpacifi kovali. Jeden z násilníků mě začal zezadu škrtit, další mi přes hlavu navlékl pytel a následně policejní blůzu. Po krátkém zápasu jsem se ocitl tělem na sedačce spolujezdce a nohy mi zůstaly pod volantem. Jeden z únosců si na ně sedl, aby mě zafixoval, nastartoval a oběma vozy takto pachatelé z místa činu odjeli. To vše je detailně popsáno v policejním spise. Zločinci použili "mafiánské" způsoby, takto je označil i jeden ze soudních rozsudků. Konkrétně se v něm můžete dočíst toto:
176. Pokud se nalézací soud zabývá samotnou trestnou činností, musí konstatovat, že se jedná o trestnou činnost mimořádně škodlivou, s ohledem na způsob
provedení trestné činnosti. Obdobná trestná činnost spočívající v únosu osob za
účelem donucení těchto osob ke konkrétní činnosti je charakteristická pro zcela
odlišné zeměpisné oblasti Evropy a světa a obecně spojována s činností mafie,
gangů z oblasti Balkánu nebo prostoru bývalého Sovětského svazu, kdy obdobná činnost v prostoru České republiky v žádném případě nesmí zakořenit a byť
ojedinělé, obdobné jednání musí být postihováno v souladu se společenskou
škodlivostí takového jednání. Veřejnost České republiky musí mít jistotu, že podobné jednání bude s vysokou mírou pravděpodobnosti odhalováno a zákonně
postihováno. Společenskou nebezpečnost trestné činnosti pak zvyšuje sofistikovanost provedení trestné činnosti a možná způsobená škoda více než 70x převyšující hranici škody velkého rozsahu.
Rozsudek KS v Brně, pobočka Zlín č.j. 61 T5/2017-5381 ze dne 29. 3. 2018, str. 70
Následné drsné vydírání, kterému jsem byl vystaven a na jehož základě by si zločinci měli přijít na stovky milionů korun, policisté přesně zdokumentovali, popsali a shromáždili k němu důkazy. Z místa únosu mě pachatelé převezli znehybnělého do domu mého tehdejšího obchodního společníka. Zde jsem byl dlouho držen, připoután a ohrožován, mimo jiné i velkou injekční stříkačkou s neznámou látkou a také pistolí. Byl jsem i vydírán.
Vydírán tím, že pokud nepodepíšu připravené dokumenty, na jejichž základě bych fakticky přišel o fi rmu a celý svůj osobní majetek, budu zabit. Dlouho jsem vzdoroval. Když mi ale únosci začali vyhrožovat, že fyzicky zlikvidovány budou i mé děti a mí blízcí, kapituloval jsem. Poté, co mě únosci propustili, obrátil jsem se na policii a podal trestní oznámení. První, jaké jsem kdy v životě podal. Jak už jsem řekl, následné vyšetřování kriminalistů mi dalo za pravdu. Přepadení a vydírání BYLO.
Být unesen a vydírán je hrozný zážitek. Tím jedním dnem to ale neskončilo.
Musel jsem ještě několik dalších let žít se svou rodinou pod policejní ochranou. Žil jsem v neustálém strachu o bezpečnost svojí rodiny. Tento strach byl navíc umocněn vidinou možného ekonomického úpadku a osobního bankrotu. Také toto je obsahem policejního spisu, i tohle několikrát zaznělo v soudních síních:
35. … Tyto dokumenty ve spojení s dodatkem ke smlouvě o postoupení
pohledávky (podepsané během únosu na základě drsného vydírání) by pro
poškozeného znamenaly ekonomickou sebevraždu a pro společnost riziko platební neschopnosti, nebo dokonce úpadku. Na obsahu těchto dokumentů se svědek nijak nepodílel, ani nevěděl, že by se někdy připravovaly. Nedovede si představit, že by poškozený bez jakéhokoliv projednání změnil názor
o 180 stupňů, protože v letech 2012 a 2013 vytrvale odmítal, že by se měl osobně
(Pavel Buráň) zaručovat za závazky holdingu, vůči obžalovanému, zvlášť když
začalo být hazardní podnikání neustále omezováno a jeho výnosy se snižují...
Rozsudek KS v Brně, pobočka Zlín č.j. 61 T5/2017-5381 ze dne 29. 3. 2018, str. 23, výpověď svědka
Výše uvedené k podepsaným dokumentům také vypověděl a do protokolu potvrdil jeden ze svědků. A nebyl jediný. Tohle vypověděl další svědek:
41. … Svědkyně nevěří, že by mohl tento doplněk poškozený dobrovolně podepsat, protože si vždy hlídal, aby se nedostal do insolvence, a jistě by nepodepsal
žádný doklad o platbách, které nemohl reálně uskutečnit. Naopak když se chystala smlouva o postoupení pohledávky, pak obžalovaný žádal zkrácení splatnosti, což vyplývá z e-mailové korespondence. Svědkyně tento postup poškozenému nedoporučovala a poškozeného by ani nenapadlo zkrátit splatnost svých
závazků. Svědkyně zdůraznila, že s poškozeným spolupracuje dlouhodobě a nikdy nezažila, aby právní problematiku neprojednával s právníky.
V případě právních problémů najímal odborné pracovníky a vždy konkretizoval
své požadavky. Svědkyně nevěří, že v případě smlouvy v hodnotě 500 milionů Kč
by si nenajmul odborníky, kteří by mu smlouvu pohlídali.
Rozsudek KS v Brně, pobočka Zlín č.j. 61 T5/2017-5381 ze dne 29. 3. 2018,
str. 26, výpověď svědkyně
Tolik k případu mé osobní zážitky a citace z rozsudku. A co řekly k drsnému únosu a vydírání soudy? BYLO, či NEBYLO? Zde je rozhodnutí několik. Chvíli BYLO, ale potom NEBYLO… Nalézací Krajský soud ve Zlíně, který provedl klasické dokazování, se dvakrát postavil na mou stranu, na stranu poškozeného, a obžalovaným vyměřil vysoké nepodmíněné tresty.
Podle krajského soudu tedy dvakrát BYLO a takto to popisuje ve svých rozsudcích:
155. Nalézací soud konstatuje, že odposlechy, které jsou zmíněny, jsou jen stručným výběrem. V úplných odposleších se často hovoří o ovlivňování různých osob, a to i osob, které vystupují v přípravném řízení, bývalých policistů, politiků, státních zástupců na nejvyšších místech apod. V rámci odposlechů je však jednoznačně patrné, že obžalovaný se snaží manipulovat s trestním řízením, domlouvá charakter výpovědi u některých svědků, případně zajišťuje některé svědky. Odposlechy podpůrně potvrzují spáchanou trestnou činnost tak, jak je uvedena ve výrokové části tohoto rozsudku. Rozsudek KS v Brně, pobočka Zlín č.j. 61 T5/2017-5381 ze dne 29. 3. 2018, str. 59, vyhodnocení odposlechů předsedou soudu
126. Velmi nadstandardní vztahy obžalovaného k některým policistům jsou zřejmé z odposlechů ze dne 20. 4. 2015, kde rovněž řeší podání, které má znevěrohodnit práci policie v této trestní věci.
Rozsudek KS v Brně, pobočka Zlín č.j. 61 T5/2017-7629 ze dne 16. 2. 2022,
str. 68, vyhodnocení odposlechů předsedou soudu
135. Dne 23. 11. 2015 se pak obžalovaní domlouvají na scénáři výpovědi k událostem dne 7. 10. 2014, včetně skutečností, že Buráň měl při cestě zpět obtěžovat
obžalovanou. Z daného odposlechu je zřejmá účelovost výpovědi obžalované i účelovost všech účastníků, vyjma poškozeného Buráně, o skutečnostech, které se odehrály dne 7. 10. 2014 v domě obžalovaných.
Rozsudek KS v Brně, pobočka Zlín č.j. 61 T5/2017-7629 ze dne 16. 2. 2022,
str. 69–70, vyhodnocení odposlechů předsedou soudu
141. Nalézací soud konstatuje, že odposlechy, které jsou zmíněny, jsou jen stručným výběrem. V úplných odposleších se často hovoří o ovlivňování různých osob,
a to i osob, které vystupují v přípravném řízení, bývalých policistů, politiků, státních zástupců na nejvyšších místech apod. V rámci odposlechů je však jednoznačně patrné, že obžalovaný se snaží manipulovat s trestním řízením, domlouvá charakter výpovědi některých svědků, případně zajišťuje svědky. Odposlechy
podpůrně potvrzují spáchanou trestnou činnost tak, jak je uvedena ve výrokové
části tohoto rozsudku.
Rozsudek KS v Brně, pobočka Zlín č.j. 61 T5/2017-7629 ze dne 16. 2. 2022,
str. 70–71, vyhodnocení odposlechů předsedou soudu
V počítači jednoho z obžalovaných byly nalezeny dokumenty, které svědčí o jeho podílu na únosu Pavla Buráně, jak je popsáno v rozsudku:
206. …S pravděpodobností hraničící s jistotou se jedná o dokument, který
(obžalovaný) J. poskytl najatým pachatelům únosu, aby jim sdělil podstatné
informace pro přípravu trestného činu únosu, a nadto i výslovně určil, jaké
SMS mají poslat poté, co se zmocní telefonu Pavla Buráně, na telefon J., aby tím
poskytli J. "alibi" – legendu, že p. Buráň dojel dne 7. 10. 2014 do jeho domu dobrovolně podepsat přichystané dokumenty. Jak jinak si lze vysvětlit, že J. předpokládá, že bude mít on, či osoby, kterým tento dokument předal, mobilní telefon
Buráně, a žádá, aby z něj byly odeslány na jeho telefon výše uvedené SMS?
Rozsudek KS v Brně, pobočka Zlín č.j. 61 T5/2017-6646 ze dne 17. 12. 2019,
str. 90, analýza počítače obžalovaného
229. …Jsou zde poukazy především na podpis dokumentů, které zjevně nemohl poškozený podepsat dobrovolně, samotné dokumenty tak, jak vyplývá
z výše uvedených důkazů, byly připraveny bez vědomí poškozeného a bez
jeho součinnosti.
Rozsudek KS v Brně, pobočka Zlín č.j. 61 T5/2017-6646 ze dne 17. 12. 2019, str. 107
Jenže následně nastal ve vývoji soudního řízení obrat.
Po opakovaných odvoláních obžalovaných k Vrchnímu soudu v Olomouci – a také po důrazném doporučení tohoto dovolacího soudu, jež neprovedl žádná důkazní šetření a všechna svá tvrzení odvodil pouze z argumentace obhajoby manželů Novotných – nakonec zlínský krajský soud v prosinci roku 2022 naprosto změnil rozhodování. A vyslovil skandální verdikt, který obžalované, původně odsouzené k mnohaletým pobytům za mřížemi, osvobodil. Takže dle vrchního soudu NEBYLO. Takže nebylo ani dle krajského soudu?
Považuji za nutné v zájmu objektivního posuzování událostí zmínit, že krajský soud si ústy svého soudce JUDr. Radomíra Koudely neodpustil popsání celého případu tak, jak se stal, což ho původně vedlo k odsouzení zločinců. Nicméně v závěru svého verdiktu uposlechl bez dalšího namítání důrazné doporučení vrchního soudu.
Takže: nakonec NEBYLO, jak zaznělo v jeho zvláštním rozsudku ze dne 16. 2. 2022.
V podstatě jediným argumentem, o který se názor vrchního soudu (vlastně pardon, jedná se o názory obhajoby (jméno) opírá, je má údajná nevěrohodnost, kvůli které mě vrchní soud ani nepovažoval za nutné vyslechnout, nebo posoudit mé argumenty nebo třeba provést byť jeden jediný důkaz. Mé vysvětlení, jež jsem soudu v Olomouci poslal, bylo nadbytečné, on měl již podezřele jasno z argumentů obžalovaných, což je samo o sobě velmi divné už proto, že takovým způsobem tito soudci v jiných případech nepostupují. Takové rozhodování senátu pana Šlapáka z VS v Olomouci je výsměchem justici a právu. Je to zneužití pravomoci, jež byla těmto soudcům svěřena. Vlastně mě svým usnesením odsoudili do role nevěrohodného lháře, aniž mi bylo umožněno se bránit. Proč naslouchat argumentům a řečem nějakého poškozeného, když je nechceme slyšet? Prostě jako když vedete dobytek na porážku, ať si bučí… Vaří ve mně krev, když si uvědomím, jakým způsobem o nás rozhoduje elita národa. Kdyby mi někdo tvrdil, že něco podobného je možné, nevěřil bych tomu. Víte, v kauze (jméno) se nehledá arbitr, jenž by rozhodl, protože ta kauza není jasná. Ale ona jasná je, důkazů ve stávajícím spise je více než dost, senát pana Šlapáka ale nechtěl (jméno) odsoudit, takže se zvolila taktika taková, že jasné důkazy budeme ignorovat, argumentům, jež zpochybňuje obhajoba, přitakáme a přisvědčíme, a to včetně vyložených lží. Hlavně si do toho nenechat mluvit nějakou argumentací poškozeného, a už vůbec ne třeba jeho výslechem. Na co přece, dokazování není bezbřehé, že?
Jaká byla motivace VS v Olomouci stejně jako Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, jež tuto hru hrálo také, nebo proč například soudce Nejvyššího soudu v Brně osobně obvolával politiky, aby jim rozmlouval případné dotazy na kauzu (jméno), já prozatím nevím. Jistě vím jen to, že o spravedlnost jim nešlo. Krajský soud ve Zlíně si navzdory závaznému pokynu vrchního soudu zachoval svůj názor alespoň v důvodové části rozsudku a nebál se jej vyjádřit.
171. Nalézací soud se nyní bude zabývat věrohodností poškozeného… Soud
konstatuje, že daná výpověď je v základních rysech neměnná, a pokud v jednotlivých výpovědích lze nalézt změny, tyto nevybočují v rámci běžných změn
výpovědí osob, které výpovědi nemají naučené, ale popisují je tak, jak je vnímaly se všemi nedostatky. … Přepadení poškozeného tak, jak uváděl ve své výpovědi, je dále prokazováno jednak ohledáním místa činu, které ověřuje výpověď
poškozeného, a přímými výpověďmi svědků, kteří na daném místě a přibližně
v daném čase viděli incident mezi poškozeným a neznámými muži, přičemž jej
popisovali obdobně jako poškozený… Podle názoru soudu výše uvedené svědecké výpovědi svědčí o věrohodnosti poškozeného. Přesto soud zdůrazňuje, že
dané výpovědi rozhodně nejsou těmi zásadními důkazy nebo důležitými důkazy
svědčícími o hodnověrnosti poškozeného… Tyto odposlechy jednoznačně svědčí o věrohodnosti výpovědi poškozeného týkající se okolností podpisu smluv.
V této souvislosti soud opětovně konstatuje, že jen osobnost zcela duševně degradovaná, která nemá zájem na řešení materiálních podmínek
své budoucnosti, by podepsala listiny se všemi podmínkami, a to zárukou
vlastním majetkem za závazky a se sankcemi a pokutami…
Rozsudek KS v Brně, pobočka Zlín č.j. 61 T5/2017-7629 ze dne 16. 2. 2022,
str. 86–88, věrohodnost poškozeného
Můj příběh je těžko uvěřitelný a plný zvratů. Nic nezakrývám. Všechny rozsudky jsou veřejné a každý se s nimi může seznámit. V kompletním anonymizovaném znění jsou všechny rozsudky i na mém webu www.pavelburan.cz, v sekci ke stažení.
Ve svém vyprávění musím zmínit i Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Proč? Jeho role v případu je přinejmenším zvláštní. Bylo totiž… zcela nečinné. Mé argumenty státní zástupce nenavrhl k projednání, mně jako přepadenému a vydíranému nebylo umožněno ani jedno vystoupení před tímto soudem. Z jakého důvodu? Dokazování prý není bezbřehé.
Obhajoba obviněných si tak se senátem soudce JUDr. Vladislava Šlapáka notovala, za mlčení vrchního státního zástupce Mgr. Ondřeje Frgala.
Mlčel jsem i já – protože jsem musel.
Stačil jsem jen s neskrývanou hořkostí poznamenat, že když mě unášeli, mohl jsem se útočníkům alespoň bránit. U soudu v Olomouci jsem nemohl nic. Má bezmocnost ostatně narazila před soudem i na předem domluvené výpovědi protistrany, tak, jak o tom hovoří jeden z rozsudků opírající se o odposlechy obžalovaných:
152. Domluva na výpovědích je patrná z odposlechů, v rámci kterých uvádí obžalovaný: "Musíme jim tam poslat ty protokoly, aby viděli, co mají vypovídat,
co jak to potom všechno vzniklo. Jako obvinění můžeme lhát, takže já můžu
pouze říct, že jsem slyšel, že to mělo být, že si to nachystal, že to mělo být tak, že
přijde, podepíše, jako změní ten podpis… že v podstatě se opije s nama, pojede
dom, nechá se zavézt dom, potom řekne, že jsme ho opili… aby nás znemožnil.
A nepočítal s tím právníkem, že tam bude, takže pokračoval v tom plánu, nechal
se opít, potom si jako vymyslel tuto věc, že ho přepadli, tam to nafi ngoval doma
ty fotky. To, co má takové ty zranění, takto tam jako jak jsme spolu zápasili a padal a tak dál. Některé ty zranění jsou staršího data. Jako že se někde bouchl nebo
tak. Protože o žebrách, když ho kopali, tak tam vůbec ani nemluví, jo."
Rozsudek KS v Brně, pobočka Zlín č.j. 61 T5/2017-5381 ze dne 29. 3. 2018,
str. 59, vyhodnocení odposlechů předsedou soudu
Tolik jeden z obžalovaných slangem zločinců…
A co Nejvyšší státní zastupitelství vedené nejvyšším státním zástupcem JUDr. Igorem Střížem? Obrátil jsem se i na něj s podnětem, nebo spíše žádostí o dovolání, o vyvolání nového soudu. Marně. Dovolání podáno nebylo. Vrchní státní zástupce k němu neshledal důvod. Kauza (jméno) šla k Ústavnímu soudu. Na stůl tuto věc dostali soudci pan Fiala, pan Baxa a pan Radomír Suchánek, jemuž dlouhá léta dělá asistentku paní (jméno). Manželka vlivného advokáta pana (jméno), jenž zastupuje v této kauze obžalované manžele (jméno). Normální by bylo, kdyby se soudce Suchánek sám pro střet zájmů z rozhodování vyloučil. Toto pan Suchánek neučinil, proto jsme navrhli jeho vyloučení pro podjatost. Nebylo nám vyhověno s vysvětlením, že pan Suchánek je přece jen jeden ze tří soudců atd. Za mě je už tohle výsměch, ale to nejlepší teprve přišlo. Usnesením ze dne 27. června 2023 se předseda senátu, ústavní soudce pan Suchánek odmítl touto kauzou vůbec zabývat, protože není závažná. Došlo totiž jen k "vydírání", takže jako poškozený si stěžovat nemůžu. Nebyla mi totiž, dle názoru soudu, způsobená žádná větší újma na zdraví. To ale soudcům nebránilo v tom, opět znevažovat mou osobu tvrzením, že jsem se při mém únosu opil… Opít se a být opit je ale velký rozdíl. Jak to skutečně bylo, je doloženo důkazy ve spisu. Jen chtít je vidět. Tato fakta ale advokáti obhajoby soudu nebudou předkládat. Takže opět o mně beze mě.
Napsal jsem dopis panu prezidentovi Pavlovi, v němž jsem psal o naší nemocné justici, která je postižená klientelismem, kamarádšofty nebo přímo úplatky mezi advokáty, soudci a státními zástupci. Také jsem zmínil svůj příběh a kauzu (jméno). Jsem přesvědčen, že většina soudců a státních zástupců dělá svou práci svědomitě a je v zájmu právě těchto slušných lidí, aby se naše justice "vyléčila". V mém případě si za tvrzením o nemocné justici stojím. Je smutné, že si pár lidí (bohužel, z nejvyšších pater naší justice) může beztrestně ve své podstatě dělat, co chce, ignorovat důkazy ohýbat je a lhát. Jde mi jen o to, abych mohl hájit sám sebe před nezávislým soudem. Bránit se proti hloupým lžím i jako poškozený. Není přece možné, aby o mně někdo něco tvrdil a já se k tomu nemohl ani vyjádřit, aby mé argumenty nebyly brány v potaz. Tohle si přece nemůže dovolit nikdo, ani soudce jakéhokoliv soudu. V této kauze špičky naší justice nepotrestaly lumpárnu a lumpy chtějí za každou cenu pustit. Nechtějí slyšet mé argumenty, nakonec poslouchat mě ani není třeba, kdyby soudci dělali svou práci tak, jak mají, našli by ve spisu na všechny argumenty obhajoby odpověď. Jenže oni nechtějí…
Pořád jsem na cestě za spravedlností a nevzdám to. Děkuji, že se o můj příběh zajímáte.
Pavel Buráň